
Příklady táhnou

Stále více lidí má problém s přebytečnými kilogramy, bohužel se to týká i dětí. To je pak v budoucnu spojeno se zdravotními problémy a různými civilizačními onemocněními. Za tento problém nemůže ani tak genetika, jako spíš životní styl rodiny. Snažit se vychovávat děti můžeme, jak chceme...občas možná hledáme pomoc v různých příručkách, radíme se s kamarády, můžou radit babičky 😊. Ale nejdůležitější je to, jak žijeme my sami, a to souvisí i se stravou a pohybem.
V České republice trpí nadváhou podle Eurostatu 59 % dospělé populace a až 27 % dětí, které si ji přenáší ve vysokém procentu i do dospělosti. “Obezita je zásadním rizikovým faktorem pro vznik většiny nejběžnějších nemocí. Obézní má vyšší pravděpodobnost onemocnění cukrovkou 2. typu, nemocemi srdce a cév, některými nádorovými onemocněními, nemocemi kloubů, poruchou spánku a depresemi. K tomu všemu ještě patří i omezená pohyblivost, je v ohrožení kvalita života” varuje výživová specialistka Margit Slimáková.
V této době se stal z potravinářského průmyslu obrovský byznys, který z výživných potravin udělal nevýživné imitující potraviny, které v těle spouští začarovaný kruh. Tyto potraviny mají intenzivní chutě, způsobují závislost, a přitom tělo nedostává živiny, co potřebuje. Proto je hladové a žádá si další porce. Lidé za průmyslově zpracované potraviny utratí mnohdy více peněz, než kdyby si uvařili opravdové jídlo. Velký vliv mají reklamy fast foodů, či jiných nezdravých produktů , za kterými pokulhává výchova racionálního životního stylu. Státní instituce jsou v tomto neefektivní a téma prevence civilizačních chorob není prioritou.
Vztah k jídlu i k pohybu si děti budují už od mala. V dnešní době u dětí klesnul energetický příjem, jelikož více času tráví u obrazovek a mobilů. V rodinách jsou běžně dostupné sladkosti. Samozřejmě nefunguje prázdné „napomínání“ dětí. Pokud chceme, aby se dítě hýbalo, je třeba se začít hýbat s ním. Pokud chceme, aby dítě jedlo vyváženou stravu, musí být doma k dispozici. K tomu je velmi důležité společné stolování, které je kromě jídla i prostorem, kdy se rodina sejde a tráví pravidelně společné chvíle. Děti to jistě ocení a možná se podělí i o zážitky a informace, které bychom v běžném hektickém dni přehlédli. Samozřejmě že je potřeba se v souvislosti se všemi dobrými návyky se obrnit velikou trpělivostí, zvlášť v pubertálním období dětí, ale každý věk má jistě svoje specifika😊.
Co se týká konkrétních chodů, důležitá je snídaně, kterou vynechávají zvlášť teenageři. To pak může vést k vyčerpání energetických zdrojů a zvýšením chutí na sladké. Školní jídelna má také významnou funkci. Samozřejmě záleží na přípravě, dochucení, nicméně děti v ní mají zajištěné nutriční doporučení ministerstva zdravotnictví. Obědy by tudíž měly odpovídat zásadám zdravé výživy. Pokud dítěti obědy nechutnají, je fajn například domluvit se na kompromisu v podobě nějaké vyvážené alternativy do krabičky a střídat to. Je také potřeba nabízet ovoce a zeleninu pravidelně v rámci všech jídel, jelikož jsou bohatým zdrojem vlákniny a vitamínů. Můžeme mít třeba na stole nakrájenou zeleninu či ovoce, pro děti je totiž nesmírně náročné dojít si do lednice a nakrájet si například rajče či okurku 😊.
Zprávy uvádějí, že se hodinu denně se hýbe pouze pětina dívek a čtvrtina chlapců. Pohybová aktivita je klíčová v prevenci dětské obezity. Děti, které cvičí, mají lépe vyvinuté svalstvo, zvýšený pocit důvěry ve své schopnosti a tím tedy sebedůvěry. Při pravidelném sportu dochází ke snížení náladovosti díky změnám v centrálním nervovém systému. Spoléhat se na hodinu tělocviku ve škole je nedostatečné a sportovní činnosti ve volném čase se věnuje čím dál tím méně dětí. Pohybová aktivita dítěte odráží pohybovou aktivitu rodičů. Je jisté, že pokud se budeme snažit jako rodiče dělat nějaké sportovní aktivity alespoň během víkendu, bude to mít příznivý vliv na pohybové návyky našich dětí v budoucnu.
Buďme tedy dětem dobrým příkladem, jelikož návyky z domova jsou pro děti zásadní, i když se to chvílemi tak nemusí zdát