Metabolismus a hormony
Hormony ovlivňují zásadně kvalitu života. Jsou to "chemičtí poslové", kteří zajišťují s nervovým systémem procesy v těle. Ovlivňují metabolismus, emoce, poznávací funkce mozku, růst, vývoj, sexuální funkce...působí provázaně. Naše strava, pohyb, odpočinek, spánek....to vše ovlivňuje hormonální funkce a udržování rovnováhy těla. Při špatné funkci hormonů se projevuje vysoká hladina cukru v krvi, inzulinová resistence, cukrovka, kardiovaskulární onemocnění, vysoká hladina cholesterolu, kolísání nálad, častá únava... Metabolických hormonů je celá řada, mezi nejdůležitější patří inzulin, leptin, glukagon a kortizol.
Inzulin (produkovaný slinivkou břišní) má celou řadu funkcí. Mezi nejznámější patří ukládání makroživin do buněk a udržování vyvážené hladiny krevního cukru. Usnadňuje tedy přestup krevního cukru do buněk, aby se v nich využil na energii a část se též přeměnila na zásobní cukr - glykogen v jaterních a svalových buňkách. Dále inzulin působí na tělo růstovým účinkem. Vysoká hladina krevního cukru může být velmi nebezpečná a poškozuje naše orgány. Ta vzniká především příjmem průmyslově zpracovaných cukrů. Pokud buňky odmítají cukr už přijímat, jelikož jsou "přeplněné", vzniká v krvi nadbytečné množství cukrů i inzulinu. Tento cukr je pak přeměněn v játrech na kyselinu palmitovu, ze které se tvoří triglyceridy- volné tuky v krvi. Ty způsobují řadu civilizačních onemocnění. Nadbytek inzulinu v krvi blokuje uvolňování cukrů ze zásob a spalování tuků. Navíc časem vede k inzulinové resis,tenci. Tak se výrazně zvyšuje riziko diabetu II a také podporuje přibývání na váze.
Glukagon (produkovaný slinivkou břišní) má opačné účinky než inzulin. Inzulin podporuje ukládání glukózy do zásob a glukagon dává pokyn naopak k jejímu uvolňování a přeměnu na energii. Také ovlivňuje produkci energie z tukových zásob.
Inzulin a glukagon můžeme "vyladit" tím, že jíme méně jednoduchých sacharidů (sladkosti, sladké nápoje, produkty z bílé mouky, škrobové přílohy), přidáme vlákninu (hladina krevního cukru tak stoupá pomaleji a slinivka nemusí nárazově vylučovat hodně inzulinu) a pohybem. Pokud svaly budou mít vyšší kapacitu na přeměnu glukózy na glykogenové zásoby, stabilizují tak i lépe hladinu krevního cukru.
Leptin, hormon sytosti, je produkován naší tukovou tkání a komunikuje s naším mozkem ohledně tuků v těle. Říká mu, že zásoby existují a není třeba se přejídat. Je tudíž schopen tlumit chuť k jídlu. Pokud dochází k přeměně volného cukru v krvi na tuky (když jsou buňky cukru již plné), zvyšuje se množství tuku v těle a i hladina leptinu. Když tato situace přetrvává, přestane být mozek na leptin citlivý. Leptinová rezistence je podobné inzulinové rezistenci. Pro správnou funkci leptinu je tedy opět důležité nepřijímat vysoké množství jednoduchých sacharidů, popřípadě zajistit tělu zinek a Omega 3, zapomenout na rychlé diety (tím by se snížil i rychle leptin, čímž by došlo k obrovskému hladu a ten nejde ovládnout) a dostatečně spát, jelikož ve spánku leptin stoupá.
Kortizol (produkovaný kůrou nadledvin) je stresový hormon, který dává pokyn k uvolnění cukru ze zásob do krve tím, že aktivuje glukagon. Tento hormon měl zásadní funkci při přežití, když tělo potřebovalo energii pro útěk či boj. Kortizol je tím důvodem, proč při stresu přibíráme. Pokud jsme dlouhodobě pod stresem, tělo vylučuje vysoké množství cukru a inzulinu a podporuje ukládání tuků, či může vzniknout inzulinová rezistence. Kortizol dostaneme pod kontrolu tím, že se nestresujeme, což je v dnešní době těžké. Snažme se zařazovat meditace, relaxace, procházky v přírodě a nevynechávat kvalitní jídla.
Pro všechny metabolické hormony je jedinou cestou pravidelná a vyvážená strava, pohyb i odpočinek, obelstít se zkrátka nedají.